Tam, kde jsou děti – na zábradlí na schodiště, kde se pohybují děti, je vždy kladen větší důraz, neboť děti jsou hravé a všetečné a i přes nevinnou zábavu si tu mohou přivodit nebezpečný úraz. Týká se to hlavně výplní zábradlí, které by neměly obsahovat vodorovné prvky, po nichž děti polezou, jako po žebříku. Svislá výplň, která je instalována v úzkém rozestupu, ani neláká ke šplhání, ani neumožňuje průlez mezi „šprušlemi“.

točité schody

Bezpečná madla – madla zábradlí by měla ladit s okolím a být zajímavá po estetické stránce, to nelze popřít, ovšem zároveň musí jít o madla bezpečná, s vhodnou neklouzavou povrchovou úpravou. Musíte na to brát ohled jak u dřeva, tak i u kovu, betonu, skla nebo plastu.

Výška zábradlí – ta se řídí podle specifické technické normy, konkrétně označené ČSN 74 3305. Můžete se v ní dočíst, že minimální výška zábradlí od pochozího bodu, do níž je započítáno i madlo, musí být 90 cm, a obvyklá výška je jeden metr. Někdy se zábradlí na schodiště musí umístit ještě výš, o deset nebo dvacet centimetrů, podle toho, jak hluboká propast se nachází pod schodištěm, podestou či jiným šikmým nebo rovným terénem. Podle této normy se také budou řídit firmy, které vám schodiště se zábradlím nainstalují.

schodiště se zábradlím

Konstrukční ocel a dřevo – vzhled zábradlí, tedy jeho barva a tvar, se obvykle odvozuje od samotného schodiště, jehož je součástí. Někdy může jít o shodný materiál podle schodnic nebo nosné konstrukce, jindy jde o odlišné řešení, např. u betonových schodů. Velmi často se k tomu používá ocel, opatřená vhodným nátěrem, a masivní dřevo.

Nerezová ocel – ta je vhodná i do exteriéru, neboť odolává povětrnostním vlivům bez jakékoli údržby. Hodí se proto zejména na balkony, terasy a venkovní schodiště přímá nebo vřetenová a svým vzhledem nekazí dobrý estetický dojem u objektů ani s klasickou omítkou, ani u dřevostaveb.